Chov poštovních holubů

Jmenuji se Jan Dobrkovský. Pocházím z průmyslového města Mladá Boleslav, kde se vyrábí již 10tky-let automobily značky Škoda. Náš chov jsme již v roce 2017 přemýstili po dlouhých 25.ti letech chovatelství k městu Benátky nad Jizerou. V našem nedalekém okolí se nachází zámek Benátky nad Jizerou, zámek Liblice, hrad Mladá Boleslav, hrad Bezděz, hrad Kost,hrad Kokořín, zřícenina hradu Michalovice, Zvířetice, Valdštejn, Valečov, Trosky, zámek Dětenice, Máchovo jezero, Český ráj - camp Branžež atd.

S prvními holuby jsem se setkal v mých 7-8mi letech. Po té jsem začal s chovem holubů a to s výstavními např. Prácheňskými káníky, Americkými kingy, Rakovnickými kotrláky, Čejkami bezrousými, Koburskými skřivany, Hýli bronzovými, Moravskoslezskými barevnohlávky atd. Po čase jsem si dovezl i poštovní holuby od místních chovatelů z nedalekého okolí. Od necelých 12-ti let chovám poštovní holuby. S poštovními holuby jsem do nedávna závodil. Vzhledem k rodinným povinnostem, nedostatku času a pracovního vytížení momentálně volím variantu odchovu a specializaci na určité kmeny jako je např. Meulemans a Janssen. Tento koníček, neboli mé "HOBBY" již mám jen pro svojí radost a pro opravdové upřímné přátele, kteří se mnou rádi sdílí tento koníček i příjemné hodiny jak vyprávěním, tak holubařením.   

Přeji Vám všem hodně chovatelských úspěchů a radosti z holubářství.

Poštovní holubi - jejich historie

Někteří živočichové se dokázali přírodním změnám způsobeným člověkem přizpůsobit a mezi ně patří též zástupci třídy ptáci, v našem případě holubi. V lidech vždy budil obdiv a závist let ptáků. O ovládnutí vzdušného prostoru snil človek již po mnoho století. Legendy a báje pojednávaly o lidských bytostech, kterým se podařilo vzlétnout a odpoutat se od země. V minulosti si lidé představovali, že prostor nad zemí je naplněn bájnými a fantastickými živočichy s křídly jako například pegas, drak, bazilišek, pták noh a další. Po prvních létajících živočiších - hmyzu nastupují v druhohorách koncem triasu, pred 150 až 170 miliony let létající plazi - ptakoješteři. První ptáci se objevují v období druhohor, mladší jurské periody. V současné době je uváděno, že na světě je přibližně 8500 druhů. Holubi patří k jedněm ze zvířat, které člověk domestikoval. I když holubi tvoří dosti velkou skupinu čítající necelých tri sta druhů, při domestikaci můžeme mluvit pouze o jednom druhu z čeledi holubovitých (Columbidae) a to holubu skalním. Holub skalní je považován za praotce všech plemen domácího holuba. Domovem holuba skalního (Columba livia) je pobřeží Středního moře, Přední a Malá Asie, jižní Asie a Japonské ostrovy. Obývá s oblibou pobřežní skály a jeskyně společně s člověkem, odtud ten přímý styk a následná domestikace holubů našimi předky. Barva je břidličně modrá, křídla mají dva černé pruhy. První zprávy o domácích holubech spadají do doby starého Egypta 4000 lety pred naším letopočtem. Zachovaly se seznamy potravin, v nichž jsou domácí holubi uvedeni. Od té doby bylo umělým výběrem vyšlechtěno mnoho plemen lišících se velikostí, zbarvením, tvarem peří a podobně. Charles Darwin ve svojí základní teorii o původu druhu postupnou úpravou přírodním výběrem dokazoval studiem holubích plemen, že všechna rozličná plemena holubu mají jednotného předka holuba skalního (Columba livia). Chovem holubů, ale ne jenom pro potravu, ale i z kultovních, náboženských tradic a zábavu se zaobírali jak v Egyptě, tak již dříve i staří Sumerové, Féničané. Holubi byli ptáky ženských božstev např. Aftodite, Semiramis. Féničané pravděpodobně dopravili holuby i do Evropy, nejdříve do Řecka a do římského impéria. Ve spise Plinia se uvádí, že za holuby byly vypláceny vysoké sumy, v Římě byl jejich chov ve velké oblibě, rozlišovány byly rozličné rasy a též se vedly rodokmeny holubů. Holubi byli chováni v islámských mešitách, holub se dostal i do křesťanství, kde holubice je symbolem třetí osoby, Ducha svatého. Známá je stať z Bible o potopě světa a holubice s olivovou ratolestí. Kolem roku 1600 nastává velký rozvoj holubářství v Holandsku, námořníci dovezli z ciziny domu holuby a ti získali značnou oblibu u lidí, zakládají se holubárské spolky a holubi jsou postupně rozšiřováni i do okolních státu, hlavně do Belgie a Francie.

V zemích Orientu se značně rozšířily chovy holubů, což popisují cestovatelé ve svých spisech, napr. Kryštof Harant z Polžic, Tavernier (1677), Chardin (1735) píší o holubích domech v Persii, indický mogul Akber Khan např. choval kolem roku 1600 asi 2000 holubů z 16 druhů.

V Egyptě byly stavěny „holubí domy“ s množstvím holubů. Též ve Francii před velkou revolucí šlechtici na svých statcích meli „holubí veže“ a ty byly pokládány za znak panské nadvlády a blahobytu. Člověk velmi záhy poznal též jednu z vlastností holubů a to lásku ke svému hnízdu, domovu - orientační smysl a to také dovedl využít k tomu, že holub se stal poslíčkem donášející zprávy. V Egyptě za dob faraónu donášeli holubi zprávy a to z lodí, zajištovali i spojení mezi jednotlivými městy (Káhira, Alexandrie). Kroniky zaznamenaly údaje o tom, že holubi prolétli vzdálenost z Babylonu do Alepa za 48 hodin a zdatný chodec tuto vzdálenost urazil za půl měsíce. Holubí pošta byla zavedena v Sýrii, Persii a Arábii. Zprávu o antických vítězích Olympiád do místa jejich bydliště přinášel holub. Počátkem 19. století se začíná využívat holubů k donášení zpráv i v západní Evropě. Donášejí zprávy burzovní, novinové i soukromé. Například rodina Rothschildů též zbohatla pomocí holuba. Poštovní holub jejich agentuře donesl o tri dny dříve zprávu o porážce Napoleona u Waterloo než ostatním v Anglii. Využití holubů k donášení zpráv do Paříže ve válečných létech 1870-71, celkem asi milion donesených depeší, se velmi osvědčilo a mělo za následek zavedení chovu holubů v armádě. Donášení zpráv pomocí holubů bylo využito jak v první, tak i ve druhé světové válce. V první polovine 19. století však již bylo využito orientacní schopnosti holubů k pořádání závodů, rozšířily se sázkové soutěže a holubi se začali záměrně chovat a šlechtit k tomu, aby se v co nejkratším čase vrátili z vypouštecího místa zpět na svůj holubník. U těchto závodníků se již tak nehledělo na krásu a zbarvení peří, ale prvořadý byl výkon a tímto směrem se začal ubírat celý chov, šlechtění holuba a tak vznikl poštovní holub. Výkon holuba byl podmíněn nejen jeho původem, genetickým základem, ale z velké míry též samotným majitelem, jaké holubovi vytvořil umělé podmínky, aby mohl úspěšně závodit. Během minulého století a v začátcích dvacátého století se ustálil jednotný typ poštovního holuba. V současné době je kvalita chovaných linií poštovního holuba na velmi vysoké úrovni a většina chovatelů má holuby na stejné genetické úrovni, proto se začíná ve velké míře uplatňovat kvalita vnějších vlivů na ně pusobících a tímto vědním oborem, který zkoumá reakce chovaných zvírat, v našem případě poštovních holubů, na uměle vytvořené prostředí v nemž žijí je etologie.